Hybatelé blanenských dějin – František Kretz, sběratel, národopisec, novinář

Vydejte se s námi na toulky blanenskou minulostí a v pravidelném seriálu se seznamte s událostmi a významnými osobnostmi, které se nesmazatelně zapsaly do dějin našeho města.

„... Lidové umění náleží minulosti, přítomnosti i budoucnosti...
charakterizuje náš národ nejen po stránce kulturní, národopisné a umělecké, ale i ve směru národním svérázném a staví nás v řadě kulturních národů na význačné místo.
Bylo by nevděkem zašlapati naši lidovou uměleckou kulturu...“

František Kretz

František Kretz se narodil 4. ledna 1859 v Blansku Marii, rozené Novotné, a Františku Kretzovi. Kretzova rodina vlastnila hostinec. Druhorozený syn František měl tři bratry, mladší z nich Rudolf zemřel ve školním věku.

František se vydal na pedagogickou dráhu. V Blansku se pro něj už v dětství stal příkladem v odborné sběratelské aktivitě MUDr. Jindřich Wankel a jeho dcera Vlasta Wanklová, provdaná Havelková. Po absolvování čtyř tříd brněnského Slovanského gymnázia, kdy mu byl vzorem František Bartoš, a po ukončení studií na zdejším C.k. Slovanském ústavu ku vzdělávání učitelů a nepovinným předmětem – metodikou vyučování slepých na učitelském ústavu v Brně, vykonal v roce 1877 závěrečnou zkoušku dospělosti, která mu umožnila nastoupit na podučitelské místo v Blansku.

V říjnu 1879 získává způsobilost vyučovat jako učitel na obecné škole. Do roku 1881 setrval v Blansku, Jedovnicích a v Letovicích. Poté učil v Žalkovicích a v roce 1886 zavítal na Uherskohradišťsko. Právě tady vyzrál ve sběratele lidové kultury Slovácka, starožitníka a popularizátora národopisu. Svou mnohavrstevnou osobností byl postavou tak výraznou a odlišující se od svého okolí a od všech dalších sběratelů, starožitníků a iniciátorů kulturního a společenského života.

Bedřich Beneš Buchlovan v roce 1953 napsal: „Byl to první typ vášnivce tohoto druhu na celém Slovácku, až typ maniaka sbírajícího, neznajícího snad žádné jiné rozkoše nadto. Byl sice vášnivý hudebník, klavírista-varhaník, ale nešel za hudbou cele, aby tvořila náplň veškerého jeho života, tak jako ji tvořilo sběratelství.“

Přesto je František Kretz známý především jako publicista, vášnivý sběratel, především období jeho mladého věku, rodinné zázemí, vzdělání a vztahy s pedagogy na školách utvářely jeho postoje a zájmy, na nichž stavěl svůj další život. František Kretz byl osobností vyhraněnou, nápadnou a známou do té míry, že bezmála půl století přispíval také neobyčejné popularitě Uherského Hradiště, který znal každý právě proto, že tam měli „svého Kretze“.

Byl výtečným společníkem a hostitelem a jeho charisma okouzlovalo. Díky němu a všem dalším přednostem, pokud sám chtěl, navazoval hluboká přátelství a řadu významných a vlivných vztahů. K jeho přátelům patřili slavní malíři Antonín Slavíček, Adolf Kašpar, Joža Úprka, Stanislav Lolek, Oldřich Lasák.

Pomník svého života si vybudoval v Uherském Hradišti. 1. červen 1914 je neodmyslitelně spjatý se jménem Františka Kretze, prvního ředitele Slováckého muzea. Díky obětavému a nadšenému úsilí zejména Františka Kretze, Josefa Klvani, Lubora Neiderla, Josefa Stancla a Joži Úprky se mohlo toto muzeum v Uherském Hradišti zrodit. Dodnes se řadí mezi nejvýraznější a nejnavštěvovanější regionální kulturní instituce Moravy.

Blanenský rodák František Kretz byl jedním z nejlepších znalců lidového umění a sběratel obzvláštního rozhledu. Jeho pozornosti se těšilo vše, co hovořilo o neporušenosti lidového života. V uznání zásluh o Uherské Hradiště a o celé Slovácko byl František Kretz jmenován čestným občanem města. V Uherském Hradišti také zemřel. Byl však převezen do Blanska a 7. června 1929 pohřben do rodinné hrobky, aby spočinul v rodné půdě.

František Kretz v rozedraném typickém haveloku, jak jej zvěčnil i Úprka na rozměrném obraze nazvaném – Mecenáš, razil cestu slováckému folkloru i kumštu, také za hranice země. Psal o všem, čím bylo Slovácko Slováckem, nejen do Pozoru, Vídeňských novin, do Nového života, do Časopisu Mor. musea, do Budečské zahrady, ale i do všech francouzských, německých a vůbec dalších zahraničních listů.

Příště: Erich Roučka, moravský Edison
Použitá literatura:
HABARTOVÁ, R. : František Kretz (1859–1929) – sběratel, národopisec, novinář. Uherské Hradiště, Slovácké muzeum, 2009, 201 s.
POLÁK, V.: Literární místopis okresu Blansko. Blansko, Okresní knihovna, 1985, 186 s.

Pavel Svoboda
Galerie a antikvariát Jonáš Blansko