Prázdný hrob v Brookwoodu – III. díl

Život, boj a smrt letce Jaroslava Štěrbáčka

III. díl

Smutné prvenství

31. srpna 1940 ve 13:00 h obdržela celá 310. peruť rozkaz hlídkovat ve výšce 10 000 stop (3 500 m) nad North Wealdem. P/O Jaroslav Štěrbáček letěl tehdy s Hurricanem MK I, číslo P3159, v rámci A letky v červené sekci, tj. v tříčlenné skupině, kterou tvořili spolu s ním i Sqn Ldr Alexander Hess, a Sgt. Josef Kopřiva.

V 13:24 h vystoupalo 12 Hurricanů do výšky 12 000 stop nad ústím řeky Temže, když piloti spatřili asi dvacetičlennou formaci bombardovacích letadel Luftwaffe Do 17 Z od II./KG 3, které doprovázela početná skupina stíhacích letadel Messerschmitt Bf 109. Alexander Hess později ve své knize Byli jsme v bitvě o Anglii uvedl, že šlo o formaci letounů Do 215, ale ty tehdy plnily převážně průzkumné úkoly nebo roli těžkých nočních stíhačů a do náletů na jižní Anglii se prakticky nezapojovaly.

Poblíž Hornchurch tak došlo k prudkému boji, v němž byly později našim letcům přiznány čtyři sestřely Do 17 a dva Bf 109 při vlastní ztrátě dvou Hurricanů. Jedním z nich letěl P/O Miroslav Kredba, který se po sestřelení zachránil na padáku. Druhým pilotem, označeným za mrtvého (Notification of Death), byl právě Jaroslav Štěrbáček.

„Bohužel náš malý Štěrbáček byl stále nezvěstný. Čekali jsme den, dva ale žádné zprávy nepřišly. A nikdy jsme se jich nedočkali…“ Napsal později Alexander Hess ve své vzpomínkové knize, vydané poprvé ještě za války.

Štěrbáček byl naposledy spatřen, jak se střemhlav řítí k zemi. Jeho Hurriccane havaroval u Wenningtonu na území tzv. Velkého Londýna. Jaroslav sice ještě stihl dle některých tvrzení opustit letoun padákem, ale podle všeho přistál přímo do ústí řeky Temže a pravděpodobně se utopil. Stal se tak prvním padlým čs. pilotem ve Velké Británii. Jeho tělo nebylo nikdy nalezeno.

Štěrbáčkovu smrt nesli těžce nejen jeho čeští kolegové, ale i mnozí Britové. Za všechny jmenujme alespoň Jardova blízkého kamaráda, instruktora F/O Johna Erica Boultona, který u peruti přeškoloval naše piloty na britské stroje. Boulton sám si vymohl na nadřízených povolení startovat spolu se svými českými žáky do boje. Tento souhlas obdržel právě 31. srpna 1940, ale bojovat společně bok po boku už oběma přátelům dopřáno nebylo. Jedenadvacetiletý Boulton sám padl jen o devět dní později...

Zasažený Hurricane (záběr z německého fotokulometu). Foto: archiv autora a www.wikimedia.org

Pocty a ocenění

Jméno Jaroslava Štěrbáčka je uvedeno na panelu č. 10, památníku Runnymede, který připomíná padlé spojenecké letce, jejichž místo posledního odpočinku není známo. Spolu s dalšími sedmi československými piloty, kteří přišli o život v bitvě o Británii, je pak jeho jméno zapsáno i v kapli RAF ve Westminsterském opatství.

Ihned po skončení druhé světové války se mu ve vlasti dostalo posmrtného ocenění za jeho přínos k válečnému úsilí Československé republiky. Dne 31. prosince 1946 byl in memoriam povýšen do hodnosti štábního kapitána letectva a dne 17. února 1947 mu prezident republiky Edvard Beneš udělil in memoriam Válečný kříž 1939. 

Téhož roku v září byla na Štěrbáčkově rodném domě v Dolní Lhotě, za účasti jeho bývalého velitele plukovníka A. Hesse a mnoha dalších hostů slavnostně odhalena pamětní deska. Při této příležitosti o Štěrbáčkovi napsal velitel čs. letců ve Velké Británii generál Karel Janoušek, mimo jiné toto: „Svou odvahou a leteckými zkušenostmi byl skvělým příkladem ostatním a velkou měrou přispěl k dobrému jménu československého letectva. …Svůj život položil v boji proti nepříteli jako věrný syn své země a statečný obhájce našich společných ideálů a svobody. Čest jeho jménu, práci i památce.“

Dalších poct se padlí i žijící hrdinové z bitvy o Británii mohli bohužel dočkat až po roce 1989. J. Štěrbáček byl nejprve in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka a v květnu 1995 mu posmrtně udělilo město Blansko čestné občanství.

V roce 2014 byl pak v Praze vztyčen na paměť čs. letců památník „Okřídlený lev“. Tento monument nese jména všech 2 507 československých mužů a žen, kteří sloužili v Královském letectvu během druhé světové války. Na pomníku jsou uvedeny i kompletní hodnosti letců a symboly kříže vedle jmen těch, kteří padli v boji. Nechybí tedy ani jméno J. Štěrbáčka…

Fotografie pilotů 310. perutě pořízená jen týden po Štěrbáčkově smrti, 7. září 1940. Vzácná chvíle oddechu mezi jednotlivými starty. Uprostřed na zemi s knihou sedí jeho kamarád J. E. Boulton. Jen o dva dny později zahyne i on… Foto: archiv autora a www.wikimedia.org

Namísto epilogu

Už v roce 1984 byli někteří letečtí archeologové, především badatel českého původu Manuel F. van Eyck, přesvědčeni, že při svém výzkumu objevili místo havárie Štěrbáčkova Hurricanu v blízkosti Wenningtonského kostela. Při předběžných výkopových pracích byly tehdy nalezeny nejen zbytky britského letounu, ale i tělesné pozůstatky neznámého pilota.

Byl tedy navázán kontakt se Štěrbáčkovou rodinou v Československu a jeho bratr s manželkou dokonce odcestovali do Anglie. Při dalším pátrání však bylo zjištěno, že ve skutečnosti se jedná o trosky jiného Hurricanu, stroje číslo R4215, na němž létal F/O Michael Duke Dalton od 601. perutě, který byl sestřelen přibližně ve stejnou dobu jako Štěrbáček.

To už byl ale v československé části vojenského hřbitova v Brookwoodu vztyčen symbolický náhrobní kámen se jménem Škpt. let. Jaroslava Štěrbáčka. Dne 27. května 2016 byla pak na tento náhrobek péčí milovníků vojenské historie z ČR umístěna speciální kovová schránka s půdou odebranou na zahradě Štěrbáčkova rodného domu v Dolní Lhotě. V případě, že někdy v budoucnu budou ostatky statečného pilota přece jen objeveny, bude prsť z jeho moravského rodiště uložena do brookwoodského hrobu společně s nimi.

Prameny:

Fidler, J.: Na zrazeném nebi. Libri, Praha 2015

Rajlich, J.: Na nebi sladké Francie, 1. díl, Ares, Praha 1998

Rajlich, J.: Na nebi hrdého Albionu, 1. díl, Ares, Praha 2003

Polák, V.: Stíhač RAF Jaroslav Štěrbáček. Muzeum Blansko, 2002

Van Eyck, M. F.: Zemřeli jsme pro Anglii, Naše vojsko, Praha 1993

Hess, A.: Byli jsme v bitvě o Anglii, Naše vojsko, Praha 1993

Loucký, F.: Mnozí nedoletěli, Naše vojsko, Praha 1989

Internetové zdroje:

www.fcafa.com

www.rafmuseum.org.uk

www.valka.cz

www.vuapraha.cz

Jiří Kučera