Jan Kunc: Víc než jen tvář muže z kamenné busty (III. díl)

Na brněnské konzervatoři…

Kunc ovšem patřil také k významným organizátorům kulturního života, a díky tomu navázal kontakt s celou řadou známých jmen. Přátelsky se stýkal třeba se spisovatelem Janem Herbenem, dramatikem Jiřím Mahenem nebo architektem Dušanem Jurkovičem.

Za zmínku jistě stojí i to, že po vzniku republiky Kunc působil necelý rok v pražském Národním divadle jako korepetitor pod tehdejším šéfem opery Karlem Kovařovicem (1862–1920). Už v roce 1919 mu však bylo Janáčkem nabídnuto místo tajemníka a profesora skladby na právě vznikající brněnské konzervatoři, a tak se Kunc vzdal svých dirigentských ambicí a nabídku na návrat do Brna přijal.

Společná fotografie Jana Kunce (vpravo) s Leošem Janáčkem a Karlem Kovařovicem. Zdroj: wikipedia.org

Brněnská konzervatoř vznikla v roce 1919 právě z původní varhanické školy na základě Janáčkova promyšleného návrhu. Janáček se také stal nejen jejím zakladatelem, ale i prvním uměleckým ředitelem.

Již od počátku na brněnské konzervatoři působili významní pedagogové. Kromě Kunce jmenujme např. další Janáčkovy studenty Viléma Petrželku či Josefa Blatného. Konzervatoř byla v roce 1920 zestátněna a od roku 1923 se Jan Kunc stal jejím ředitelem. V čele konzervatoře stál pak téměř celé čtvrtstoletí až do roku 1945.

 Je třeba přiznat, že povinnosti spojené s řízením konzervatoře jej stály samozřejmě spoustu času, který by jinak mohl věnovat vlastní tvorbě. Ale jeho působištěm nebyla jen brněnská konzervatoř. V meziválečném období vykonával rovněž funkci odborného inspektora hudební a dramatické školy pro Slovensko v Bratislavě (1926), byl organizátorem hudebního oddělení Výstavy soudobé kultury v Brně (1928) a od roku 1921 byl jmenován dopisujícím a později i řádným členem České akademie věd a umění.

…i na JAMU

Za německé okupace byl Kunc předsedou Klubu moravských skladatelů a svými statečnými postoji si všeobecně získal velký respekt. V roce 1947 byl pak nakrátko jmenován děkanem na Janáčkově akademii múzických umění, kde rovněž vyučoval kompozici.

Od roku 1948 do roku 1954 završil svou dráhu jako profesor na pedagogické fakultě Masarykovy univerzity, kde přednášel hudební formy a teoretický kontrapunkt. Za své celoživotní dílo byl v roce 1958 vyznamenán Cenou osvobození města Brna a vláda jej jmenovala Zasloužilým umělcem. Zemřel 11. 9. 1976 v Brně a je pochován na Řečkovickém hřbitově.

Iniciátorem vzniku Kuncovy blanenské busty a také pamětní desky v rodné Doubravici se následně stal jeden z jeho žáků, již zmíněný skladatel, sbormistr a muzikolog Zdeněk Zouhar (1927–2011).

(Pokračování příště)

Přehled použité literatury a internetových zdrojů bude uveden v poslední části čtyřdílné série.

Jiří Kučera