Časopis JISKRA v Blansku

Osvobození země Rudou armádou, zrada Československa západními velmocemi v roce 1938, odsun sudetských Němců, vhodná budovatelská hesla, přání obyvatel vybudovat lepší, sociálně spravedlivější stát – to byly silné argumenty v její prospěch. Získala tak velkou část národa pro socialistické a demokratické uspořádání obnoveného státu.

V rámci svých aktivit se KSČ zasadila o založení Svazu české mládeže (SČM), který nenápadně řídila. Svaz zakládal místní organizace a byl otevřen všem mladým, hochům i dívkám. Programem jeho práce bylo zabývat se veřejně prospěšnou politickou a kulturní činností a uplatňovat práva mladých, kteří chtějí spolupracovat na obnově společnosti v nových poválečných podmínkách.

Svaz české mládeže byl založen v roce 1946 také  v Blansku. Byl zvolen výbor, jehož předsedou se stal Pavel Plch, místopředsedkyní D. Krejčířová, jednatelkou Miroslava Macků, pokladníkem Vojtěch Hebelka, hospodářem M. Buřík, zapisovatelem O. Pink, archivářkou L. Slavíčková, kulturním referentem Jiří Hemzal, sociální referentkou. B. Konečná, propagačním referentem V. Čuma, organizačním referentem M. Vykydal a tělovýchovnou referentkou Al. Kocmanová. Svaz získal místnost na Rožmitálově ulici, kde zřídil sekretariát, často využívaný k poradám a besedám. Pravidelné večerní besedy se konaly každou středu v sekretariátě nebo v měšťanské škole.

Organizace se rozhodla založit časopis, aby mohla obyvatelstvo města informovat o své činnosti, o kulturních událostech a formulovat názory na politické dění v Blansku. Časopis byl založen v roce 1946 a dostal název JISKRA. Byl označen za měsíčník, ale ve skutečnosti bylo jeho vydávání dosti volné. Byl psán strojopisem na osmi stranách a tištěn na nekvalitním papíře tzv. cyklostylem. Tehdejší poměry kvalitnější výpravu neumožňovaly. Celkem vyšlo jen asi 5–6 čísel, každé číslo se prodávalo za 2 Kč určených na tiskový fond.

Obsah JISKRY byl rozmanitý. Zásadní statě s výzvami mladým k aktivnímu působení ve společnosti vyšly z pera Pavla Plcha, dále tam byly statě o blanenském divadle, jeho možném rozvoji, také kritiky některých her z pera Jiřího Hemzala. V té době se vytvořilo ochotnické Sloučené divadlo (SD) blanenské, které se dříve dělilo na tři scény – divadlo Sokola, divadlo Dělnického domu a divadlo provozované v Katolickém domě na Starém Blansku. Panovala mezi nimi určitá rivalita, soubory jednotlivých divadel se snažily vyniknout. Po jejich sloučení (patrně nechtěném) se nedostavilo očekávané zvýšení umělecké úrovně, soubory a jejich členové se nedokázali skutečně sjednotit, vznikaly půtky o volbu vhodných her i obsazování hlavních rolí. Bylo uvedeno málo představení, ani ta však neměla dobrou úroveň a Jiří Hemzal měl v JISKŘE co kritizovat.

V JISKŘE byl dále otištěn pěkný obdivný článek Josefa Švancary o violoncellu jako skvělém hudebním nástroji, schopném vyjádřit mužné pevné melodie i velmi jemné citové pasáže. V každém čísle našly svoje místo verše Věry Zlevorové, našlo se tam místo i pro krátkou povídku Jen dlaň od B. Grundy (námět od autorova souseda). Jinak časopis uváděl krátké poznámky k různým veřejným akcím ve městě, např. o přednáškách Dr. Ludvíka Hurdíka k výročí T. G. Masaryka, J. A. Komenského, o přednáškách Místní rady osvětové (MRO) o státním zřízení a národních výborech, o knize veršů O. Roháče, o česko-slovenské vzájemnosti, o pěveckém souboru, o činnosti šachového a literárního kroužku.

JISKRA otiskla také stať ke sloučení tělovýchovných organizací ve městě – šlo o Sokol (politicky blízký Straně národně socialistické), DTJ (Dělnická tělovýchovná jednota, politicky blízká Straně sociálně demokratické), Československý Orel (blízký katolické církvi a Lidové straně), AFK Blansko (atleticko-fotbalový klub), dále o Svaz české mládeže (SČM) a organizace Junáka. Dne 11. dubna 1946 se konala slučovací schůze za účasti jmenovaných organizací. Po uvítání přítomných Ludvíkem Šoupalem (místopředseda MNV) a po krátkém projevu tělovýchovného referenta MNV Rudolfa Baráka se rozproudila debata, v níž se všichni účastníci vyslovili pro sloučení, s výjimkou Orla a AFK Blansko, kteří byli proti sloučení. Následná diskuse nepřinesla kladný výsledek, a tak se sloučení tělovýchovných organizací neuskutečnilo.

Někdy v roce 1947 časopis JISKRA zanikl. Do popředí zájmu veřejnosti i mládeže se dostaly šarvátky politických stran v parlamentě i v tisku zaměřené proti stále silnějšímu ovlivňování státních orgánů komunisty, které vyústilo v komunistický převrat v únoru 1948. Po únoru 1948 prohlásil Ústřední výbor Národní fronty Svaz české mládeže za jedinou organizaci mládeže v Čechách a na Moravě. V dubnu 1949 byl na slučovacím sjezdu založen jednotný Československý svaz mládeže (ČSM) a od 1. ledna 1950 bylo zrušeno skautské hnutí Junáka. Další vývoj probíhal zcela pod taktovkou KSČ.

Tento článek dává nahlédnout do veřejného života mladých v Blansku krátce po druhé světové válce.

Blahomil Grunda

Literatura
JISKRA, Měsíčník Svazu české mládeže, č. 2, 3, 4, Blansko 1946–1947