Blanenská umělecká litina v kontextu historie

Soubor tak krásných děl, které vzešly z rukou blanenských modelářů, slévačů a cizelérů, nemá obdoby nikde na světě. Maďarští slévači mají také své muzeum v Budapešti, a to i s ukázkami technologie. V oddělení uměleckých odlitků má ale tato expozice o několik tříd nižší úroveň než v muzeu v Blansku. Také muzeum v Rakouském Gusswerku nedosahuje zdaleka úrovně Blanska. Výrobky německých a polských sléváren jsou rozesety po řadě malých muzeí. Pouze výstava litinových obrazů a kamnových ploten odlitých v 16. -19. století, umístěná v düsseldorfské radnici, byla stejně fascinující jako výstava v Blansku. 

Litinové zábradlí z Blanska s motivy slunce, které najdete ve Vídni. Foto: archiv autora

U nás na Moravě byla překvapivě největším konkurentem Salmových železáren zapomenutá slévárna v Kadově na Vysočině. Pece zde vyhasly v roce 1874, když slévárna ukončila výrobu po rozvoji novějších technologií ve Vítkovicích a v Blansku.  Zajímavostí je, že mnozí zkušení slévači z Kadova našli uplatnění ve slévárně v Blansku. Slévárnu v Kadově dnes připomíná jen malý kamenný pomníček na náměstí. 

V celém Rakousku-Uhersku byly největšími konkurenty Blanska: Vídeň, Mariazell (Gusswerk), Hořovice-Komárov, Nový Jáchymov, Adamov, Frýdlant nad Ostravicí, Mukačevo, Hronec, Budapešť.

Výrobky z Blanska jsou popsány v brožuře vydané při příležitosti obnovení výstavy. Připomínám několik unikátních zakázek, z nichž některé přežily dodnes, některé byly poničeny ve dvou světových válkách. Litinová kolonáda v Mariánských Lázních, obdivovaný světový unikát, byla vyrobena a smontována v letech 1888-1889. Skoro po sto letech byla opravována a rekonstruována slévárnou ČKD Blansko. Oprava proběhla v letech 1973-1981. Všimněte si, jak byli naši předkové rychlí a operativní. Nám jenom oprava za socialismu trvala čtyřikrát déle než celá výroba v 19.století. 

Pomník bitvy u Hradce Králové v roce 1866 byl také vyroben blanenskými slévači. Foto: archiv autora

Podrobněji se musím zmínit o největším díle blanenských slévačů, Karlovarské vřídelní kolonádě, vyprojektované slavnými vídeňskými architekty Fellnerem a Helmerem. Toto unikátní dílo blanenských modelářů a slévačů bylo bohužel po Hitlerově okupaci Sudet zničeno a roztaveno na výrobu munice pro německé zbraně. Před několika lety se zvedla v Karlových Varech iniciativa občanů, jejímž výsledkem byla petice žádající vypsání referenda za obnovu litinové kolonády, místo současné rozpadající se betonové, postavené v brutalistickém slohu. Byl jsem požádán občanskou iniciativou o pomoc a informační osvětu před referendem. Začal jsem hledat původní projekty a výkresy k tomuto dílu. Bohužel v našich archívech je pouze torzo těchto podkladů. Referendum  nebylo uznáno z důvodů nedostatečného počtu hlasujících, přestože drtivá většina hlasů byla pro obnovu. Po studiu v archívech musím konstatovat, že toto dílo bylo celosvětovým unikátem. Skláním se před tím, co dokázali naši předkové v Salmových železárnách a strojírnách. 

Blanenské litinové zábradlí na mostě ve Vídni. Foto: archiv autora

Další zajímavým dílem z Blanska jsou ve Vídni tři mosty z konce 19. století, ozdobené stovkami odlitků. Mosty najdete na vídeňském Gürtelu přemosťující ulice WähringerStrasse, Schulgasse, Fuchsthallergasse. Jako jeden z hlavních dodavatelů pro tyto mosty je uváděna v literatuře firma Breitfeld, Daněk & Co. Na vlastní oči jsem viděl na řadě originálních odlitků značku Blansko.  V 90. letech minulého století jsem byl poctěn svěřením rekonstrukce tohoto díla. Museli jsme pod dohledem vídeňských úředníků akceptovat všechny detaily a technická řešení navržená před sto lety blanenskými a vídeňskými konstruktéry. 

Cestující vlakem z Blanska do Brna přejíždí přes viadukt těsně před brněnským hlavním nádražím. Jeho zábradlí je rovněž výrobkem blanenských sléváren s použitím stejných modelů, podle nichž byly vyrobeny kilometry zábradlí ve Vídni. Pozoruhodné je, že při rekonstrukci jsme našli všechny odlitky v perfektním stavu, s výjimkou kusů poškozených ve válce. Po obnovení povrchové úpravy je zábradlí jako nové. Stejně tak, pokud jezdíte na dovolenou do Chorvatska, v Dubrovníku se vám připomene naše město dlouhým stejným zábradlím.

Detail blanenské umělecké litiny na mostě, který přemosťuje tři ulice ve Vídni. Foto: archiv autora

Na poslední chvíli byla zachráněna další unikátní díla z Blanska, a to pomníky, připomínající bitvu mezi pruskými a rakouskými vojsky v roce 1866 u Hradce Králové. Památníky vydržely bez poškození obě světové války a kupodivu i následných čtyřicet let. Po roce 1989 se kovové díly staly cílem zlodějů a mnohé končily ve sběrných surovinách.  Naštěstí toto nebylo lhostejné mnoha lidem a z iniciativy Komitétu pro udržování památek z války roku 1866 nám bylo zadáno vyrobit kopie litinových částí pomníků. Originály jsou uschovány v muzeu v Hradci Králové.

Jsem rád, že Muzeum Blanenska je nositelem tradic slévárenství v našem městě. Výstava prezentuje současné generaci řemeslo, které dnes mizí. Ukazuje díla vytvořená lidmi, kteří byli zkušenými odborníky s estetickým cítěním, s duší, srdcem a kteří byli hrdí na výsledky své práce. To je přesně ono, co dnes nám často všem chybí.  

Detail umělecké litiny z Blanska na pomníku bitvy u Hradce Králové. Foto: archiv autora

V Česku jsou mistři slévači v důchodovém věku a již desítky let se nikdo toto řemeslo neučí. Je to výsledek nešťastné populistické politiky všech politických stran a systému českého školství. Přesto se dá říct, že obor slévárenství stále žije. Smutné je, že české umělecké slévače dnes nahrazují ruce polských, maďarských a ukrajinských pracovníků. Nacházíme nová řešení pro pokračování výrobních tradic u nás, a to propojením inovací průmyslu 4.0. – skenování a 3D tisku pro tvorbu modelů, s využitím slévačů ve výše uvedených zemích pro výrobu odlitků.  Přibližujeme se postupně umu našich předků.

Zdeněk Král, bývalý technický zástupce ředitele metalurgického závodu ČKD Blansko, nyní majitel firmy REX,s.r.o.

(redakčně upraveno a kráceno)

   vložil: Ondřej Požár, tiskový mluvčí / sekretariát starosty