Blansko a jeho proměny – Klamova huť

Budovy z neomítnutých cihel byly zdobeny cimbuřím a střílnami. Do dnešní doby se zachoval přízemní objekt bez vysoké pece, zavážková věž a část strojovny s komínem. Jednalo se o první vysokou pec v českých zemích užívající minerální paliva. K provozu byl využívána i přilehlá řeka Svitava.

Huť Klamovka a řeka Svitava na obraze Zdeňka Táborského. FOTO archiv Galerie města Blanska

Roku 1893 byla Klamovka přeměněna na slévárnu. Roku 1906 byl u areálu vystavěn zámečnický komplex. V té době se zde zpracovávala litina. Poté se v roce 1923 provoz v Klamovce zastavil z ekonomických důvodů. Od té doby byla huť využívána jako zkušebna vodních turbín. Své pokusy zde prováděl i Viktor Kaplan.

Historický pohled na huť. FOTO archiv Pavla Svobody

Od roku 1992 do roku 1994 zde byla umístěna galerie, výstavní expozice a vzorkovna umělecké litiny. V dnešní době je huť využívána soukromou společností vyrábějící krby a krbová kamna.

Pavel Svoboda

Současný pohled na Klamovku. FOTO Ivo Stejskal

Historický pohled na huť. FOTO archiv Pavla Svobody

Blanenský malíř Zdeněk Táborský na svých obrazech před lety zachytil řadu míst ve městě. Některé z nich postupně zveřejňujeme v našem seriálu a přidáváme k nim současnou podobu. V sedmnáctém díle přinášíme pohled na huť Klamovka. Za spolupráci děkujeme dědicům Zdeňka Táborského, Galerii města Blanska a znalci blanenské historie Pavlu Svobodovi.

   vložil: Michal Záboj, redaktor / tiskové oddělení