Povýšení Blanska na město v roce 1905

Foto blanenské radnice z roku 1907.

Blansko se po celou dobu své více než 800leté existence vyvíjelo jako poměrně malá zemědělská obec na obou stranách Svitavy.

Lesy, kopce, řeky, skály, staré hrady, zámek, jeskyně, krápníky, lidé. Takovou tvář má Blansko. Blansko, říkají o tobě, že jsi někdy fádné. Nevěřím, snaží se pouze svést na tebe svoje „kiksy“. Vždyť vzápětí o tobě pějí, i skládají básně. Pro mě jsi stále místem, kam se rád vracím. Jsi mým domovem. Máš moje srdce, nutíš mě přemýšlet, hledat tvořivé lidi a nebát se začínat stále znovu.

První písemná zmínka o Blansku je zachycena v Letopise kanovníka Vyšehradského, pokračovatele Kosmova, a vztahuje se k zajímavé události roku 1136, kdy mezi olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem a brněnským údělným knížetem Vratislavem probíhal ostrý majetkový a politický spor o právo vystavět v Blansku nový kostel.

Na základě historických pramenů je doloženo, že mělo v 16. století obecní samosprávu. V roce 1580 mu udělil tehdejší majitel Blanska Matyáš Žalkovský ze Žalkovic právo užívat statutu městečka a právo pečetit zeleným voskem.

V Blansku a jeho okolí se velmi brzy oživila prehistorická a středověká tradice železářské výroby, jejíž vrchol nastal od konce 17. století založením blanenských železáren hrabaty z Gellhornu. Toto průmyslové odvětví přivedlo Blansko v 18. a zejména 19. století, za vlastnictví blanenského panství rodem Salm-Reifferscheid, do evropského povědomí.

Pro vzrůstající rozvoj Blanska bylo pak zřízení železniční trati Brno – Česká Třebová, která zahájila provoz v roce 1849. Představitelé města měli v prvních letech 20. století eminentní zájem na dosažení městského statutu pro Blansko.

Rozhodující měrou se o tuto záležitost zasloužil především tehdejší starosta města a významný podnikatel Karel Ježek spolu s dalšími významnými osobnostmi, které ovlivňovaly a řídily politicko veřejný život Blanska té doby.

O tom svědčí v přízemí blanenské radnice na náměstí Svobody č. 32/3 ve zdi zasazená výrazná černá mramorová pamětní deska se zlaceným písmem. Čteme na ní:

„Nejvyšším rozhodnutím ze dne 15. února 1905 byl městys Blansko povýšen na město, když byli starostou Karel Ježek, radními Zdeněk Klíma, Ant. Sedlák, Ed. Sobotka, Al. Štarha, dr. Rudolf Žák a členy výboru: Arn. Dvořák, Vlad. Hassoň, Al. Hoffmann, Frant. Charvát, Rich. Ježek, Mart. Kala, Ant. Klíma, Vinc.Kotas, Mich. Kráčmar, Jan Marek, Flor. Martinek, Ad. Maška, dr. Hugo Minařík, Leop. Morávek, Vinc. Nejezchleb, Met. Vladík, Rud. Vodička, Frant. Vykydal .“

Pamětní deska povýšení Blanska na město umístěná na radnici.

I když povýšení bylo stanoveno na 15. února 1905, teprve s datem 22. března byl doručen z boskovického hejtmanství slavnému představenstvu města Blanska – k rukám velectěného purkmistra a továrníka Karla Ježka tento přípis:

„Jeho císařské a královské Apoštolské Veličenstvo ráčilo Nejvyšším Rozhodnutím ze dne 15. února 1905 městys Blansko v politickém okresu Boskovickém na město nejmilostivěji povýšiti.“

Oslavy povýšení byly stanoveny na sobotu a neděli 29. a 30. dubna 1905. V sobotu bylo město slavnostně osvětleno, konal se průvod s lampióny a pochodněmi. V neděli po budíčku se ubíral slavnostní průvod Blanskem před radnici, kde se uskutečnilo zasedání městské rady. Ta jmenovala čestné občany.

Po zasedání se konal slavnostní oběd v hotelu Ježek ( dnešní restaurace Punkva, Rožmitálova 40), kde pronesli slavnostní řeči starosta Karel Ježek a JUDr. Rudolf Žák. O dějinách města promluvil lékárník Josef Čech, autor prvních dějin Blanska, které vyšly právě k této slavnostní události. Zajímavým dokumentem vzniklým u příležitosti povýšení Blanska na město byl pamětní list, jehož autorem se stal JUDr. Rudolf Žák.

Pozvaní hosté i ostatní návštěvníci oslav uvítali, že mohou využít od 1. března 1905 nově zřízené železniční zastávky Blansko–město. Z nadšení nad povýšením Blanska na město se rozhodlo městské zastupitelstvo nejen urychleně dokončit stavbu silnice Blansko – Dolní Lhota, ale postavit i silnici na Klepačov a silnici přes Těchov do Sloupu.

Osídlení Blanska, které během staletí čelilo velkým změnám, zde přetrvalo až do dnešních dní. V druhé polovině 20. století muselo město se stále rostoucím počtem obyvatel ustoupit novému architektonickému řešení. Na svoji historii ale nezapomíná a snaží se ji přiblížit současným obyvatelům. Rozvoj města Blanska je tedy symbolickým mostem mezi historií a současností.

Pavel Svoboda
Galerie a antikvariát Jonáš Blansko

            aktualizováno: 5. 3. 2020, 04:03 h