Životní příběh Karoliny Meineke

V Blansku se v lednu 1815 uzavřela pohnutá životní pouť Karoliny Meineke.

Tato zajímavá žena se narodila roku 1768 v Hannoversku v rodině generála von Linsingen. V roce 1790 se seznámila s princem Williamem, vévodou z Clarence, synem anglického krále Jiřího III. Netrvalo dlouho a Karolina a princ William se do sebe zamilovali, Karolina dokonce svolila k sňatku. Protože si však oba milenci byli vědomi nerovnosti svého rodového postavení, odehrála se svatba tajně 21. srpna 1791 v lesní kapli u Bad Pyrmontu.

Karolina Meineke
Portrét Karoliny Meineke, na němž vidíme drobnou dívenku, která sice ve svých dvanácti letech ztratila matku (otec se pak znovu oženil), ale jinak zcela jistě žila v přepychu.

O necelý rok později vyšla pravda o manželství najevo a záhy se ukázalo, že konvence tehdejší společnosti jsou pro vztah nepřekonatelnou překážkou. Královská rodina Karolinu odmítla mezi sebe přijmout. Karolina, která již byla těhotná, nakonec zvolila bolestné řešení – odloučení od milovaného prince. Pod dojmem těchto událostí pak v listopadu 1792 údajně potratila. Ve skutečnosti jí však bylo zamlčeno, že dítě – chlapec Hans Georg – přežilo a bylo dáno pod cizím jménem na vychování.

Krátce po předčasném porodu se manželé museli navždy rozloučit. Není divu, že Karolina z prožitých útrap onemocněla. Nakonec upadla do stavu podivné mdloby, kdy ji už i zkušení lékaři považovali za mrtvou. Pouze mladý lékař Adolf Meineke, který Karolinu také ošetřoval, hypotéze o smrti neuvěřil a nesvolil k pohřbu.

Po několika dnech jako zázrakem skutečně procitla. Adolf Meineke si záhy získal její velkou náklonnost a brzy se konala i svatba. Oba pak odešli z Hannoverska nejprve do Berlína a posléze do Blanska, kde Dr. Meineke přijal místo důlního rady v železárnách. Karolina tedy žila s manželem a jejich dcerou na blanenském zámku.

Zde také vznikaly dopisy, v nichž Karolina popisuje přátelům příběh své dávné nenaplněné lásky, a které se později staly základem literárního zpracování jejího nevšedního osudu. Součástí dopisů jsou často i verše prozrazující Karolinino básnické nadání.

Karolina zemřela již ve 46 letech, a nedožila se tedy toho, že se princ William stal v roce 1830 anglickým králem Vilémem IV. Protože Vilémovo další manželství již zůstalo bezdětné, měl po jeho smrti v roce 1837 vlastně na anglický trůn usednout jediný legitimní dědic – onen údajně při porodu zemřelý Karolinin syn Hans Georg, žijící pod jménem Meyer v Hannoversku, a ne královna Viktorie.

Hrob ženy, která mohla být anglickou královnou, se na bývalém blanenském hřbitově u kostela sv. Martina nezachoval, avšak připomíná ho památník a rozárium vysázené ve tvaru iniciál jejího jména.

Jiří Kučera

Životní příběh Karoliny Meineke

Příběh Karoliny Meineke byl publikován již před lety jako malý životopisný seriál vycházející na pokračování v roce 2008 ve Zpravodaji města Blanska. Seriál tehdy shrnoval základní známá fakta o jejím životě a stal se také základem scénáře ke stejnojmennému dokumentárnímu filmu (viz níže).

Připomenutím seriálu chceme život Karoliny opět přiblížit blanenské i širší veřejnosti v roce, kdy se s koncem životní pouti této nevšední dámy pojí tak významné výročí...

Její životní příběh je tak poutavý, že se k němu znovu a znovu vracela celá řada autorů. Jindřich Wankel, Josef Pilnáček nebo Vladimír Polák, ti všichni byli fascinováni jejími dopisy, které vyprávějí o nenaplněné lásce a každý z nich určitou měrou přispěl k tomu, že se na ni přece jen nezapomnělo.

Karolina Meineke
U nás až do roku 2008 neznámý prokazatelný portrét Karoliny, který v roce 1791 namaloval na princův příkaz anglický dvorní portrétista, Florenťan Francesco Bartolozzi. Autor seriálu ho objevil při pátrání v jednom vídeňském antikvariátu.

Filmy o Karolině Meineke z produkce Studia Audiovisual

Královský portrét bez zlaceného rámu

Na blanenském zámku dodnes můžeme pohlédnout do tváře mladičké Karoliny z Linsingenu. Ten portrét nám, spolu s památníkem na bývalém blanenském hřbitově, připomíná osudy nevšední ženy. Ženy, která se mohla stát anglickou královnou.
Režie: Jan Popelka. ČR / 30 minut.

Vzdušné zámky

Dopisy Karoliny Meineke a Williama – vévody z Clarence, pozdějšího krále Williama IV. Jakou zvláštní vůni šířil šedý, hrubý papír, zpolovice vyčichlý parfém smíšený s tlením. Bylo mi, jako bych otevřel hrobku, ze které stoupají duchové dávno zemřelých, aby mi odkryli tajemství a vyprávěli zvláštní nikdy neslyšené příběhy; Byla to roztříštěná mozaiková malba, a jak jsem ji sestavoval, viděl jsem, že tu a tam kus chybí. Velkolepý obraz se ovšem dal rozpoznat.
Režie: Radek Popelka. ČR / 40 minut.

aktualizováno: 31. 1. 2020, 09:50 h

na úvodní stranu

Životní příběh Karoliny Meineke

Životní příběh Karoliny Meineke

Filmy o Karolině Meineke z produkce Studia Audiovisual

Královský portrét bez zlaceného rámu

Vzdušné zámky