Historičtí vlastníci Blanska

Rytíři Žalkovští ze Žalkovic

1568–1615 vlastníci blanenského panství

V roce 1568 se majiteli Blanska stávají rytíři Žalkovští ze Žalkovic, kteří blanenské panství vlastní až do roku 1615. Matyáš Žalkovský, který přijal blanenský statek, se psal původně Tišnovský, což by mohlo napovídat o jeho původu. Kromě Blanska mu později patřilo i panství Mitrov, Dobromilice a Otaslavice.

Matyáš Žalkovský ze Žalkovic povýšil roku 1580 Blansko na městečko. Byl již delší dobu nemocen, zemřel v roce 1590 a jeho statky zdědil nejstarší syn Jan Žalkovský.

Jan Žalkovský byl dobrým správcem svého majetku, vyznal se v záležitostech ekonomických, a proto jeho doba patří v Blansku k těm nejlepším, pokud se týká rozvoje nejen samotného Blanska, ale i celého panství. Jan Žalkovský, ač nesídlil trvale v Blansku a do Blanska pouze zajížděl, dal přestavět původní tvrz na renesanční zámeček v roce 1604, dal postavit most přes řeku Svitavu a Punkvu. V roce 1593 nechal důkladně opravit blanenský mlýn.

Z období správy blanenského panství Janem Žalkovským pochází česky psaný kopiář, který obsahoval veškerou korespondenci a listinnou dokumentaci ke správě panství z let 1594–1612.

V roce 1615 prodal Jan Žalkovský blanenské panství Albrechtovi ze Šlejnic.

Po zdejším rodu je pojmenována blanenská ulice – Žalkovského.

Rod Lvů z Rožmitálu

1631–1694 vlastníci blanenského panství

Rod z Rožmitálů, který držel Blansko téměř až do konce 17. století, byl původem český. Jednalo se o významný rod, kdysi ve středověkých dějinách českých zemí velmi vlivný. Měli společný původ s dalším významným českým rodem z Valdeka.

V roce 1631 se stává majitelem blanenského panství za 37 tisíc zlatých Zdeněk František Lev z Rožmitálu. Předtím mu už patřila Doubravice a Skalice. Zdeněk zemřel v roce 1634, a panství spravovala vdova Kateřina. V roce 1640 převzal správu syn Zdeňka a Kateřiny Kašpar Lev z Rožmitálu. Zemřel v roce 1667.

Dědictví pak přešlo na nejstaršího syna Zdeňka Václava, ten byl však nezletilý a oficiálně převzal blanenský zámek a celé panství v roce 1674. Zemřel v roce 1680.

Byl pochován vedle svého otce v hrobce kostela sv.Martina v Blansku. Panství se pak ujali Václavovi bratři Karel, František a Bernard, kteří v roce 1694 prodali panství Arnoštu Leopoldovi z Gellhornu.

Ve správní struktuře městečka se mnoho v průběhu 17. století nezměnilo. Setrvával starý způsob správy města s purkmistrem a konšely v čele.

Blansko přináleželo 63 roků rodině Lvů z Rožmitálu a je podle nich pojmenována jedna z centrálních ulic.

Rod Gellhornů

1694–1766 vlastníci blanenského panství

Rod Gellhornů pocházel ze Slezska z okolí Ratiboře a byl dlouhá léta činný ve službách vratislavských biskupů. Arnošt Leopold hrabě z Gellhornů, svobodný pán z Petřivaldu, koupil dne 27.dubna 1694 blanenský statek za 55.000 zl. Když Blansko koupil bylo mu 28 roků a byl ženat se Zuzanou Eleonorou Orlíkovou z Laziska.

Prvním činem Arnošta Leopolda byla oprava zámku, která byla spojena s jeho částečnou přestavbou. Zámek dal opatřit věží s letopočtem 1695. V roce 1698 zahájil železářské podnikání. Arnošt Leopold Gellhorn zemřel ve věku pouhých 36 roků v roce 1702 a byl vedle Rožmitálů pohřben v blanenském kostele sv. Martina.

Léno zdědil syn Arnošt Julius, zemřel v roce 1754, po něm pak jeho syn císařský plukovník Karel Josef , zemřel v roce 1789. Ten pod břemenem dluhů prodal roku 1766 Blansko i se železárnami a hutěmi svému rájeckému sousedovi starohraběti Antonínu ze Salmu.

Velmi zajímavá památka po stránce správní je z roku 1763, tzv. josefínská mapa, která byla vypracována pro vojenské účely a zachycuje důkladně polohu tehdejšího Blanska a okolí.

Rod Gellhornů vládl na blanenském panství 72 let a jeho jméno nese jedna z ulic města Blanska.

Rod ze Salmů

1766–1945 vlastníci blanenského panství

V roce 1766 získal koupí blanenské panství rod ze Salmů. Salmové pocházeli z belgické oblasti v okolí Arden a své jméno tradovali od kmenového hradu Salm. Dělili se na dvě rodové větve – na Dolnosalmskou a Hornosalmskou. Dolnosalmská, zřejmě starší linie, vymřela a Hornosalmská se stala pokračovatelem rodových tradic.

Do blanenské oblasti přicházejí Salmové v polovině 18. století a sice v důsledku sňatku Antonína Karla Josefa ze Salmů s Raffaelou, dcerou Karla Ludvíka z Rogendorfu, který vlastnil rájecké panství. Rájecké panství nepřešlo na Salma

ihned po sňatku s dědičkou z Rogendorfu, ale byly na něm podíly dalších členů rodiny. Až v roce 1763 prodali ostatní členové rodiny své podíly Salmovi, čímž Rájec přešel plně v jeho držení.

Koupí blanenského panství sjednotil Salm celou oblast pod jednu centrální správu statků, která měla své sídlo v Rájci. Antonín Salm zemřel v dosti mladém věku 41 let v Bruselu v roce 1769 a veškerý majetek přešel na jeho syny Františka Xavera a Karla. Oba byli při otcově smrti ještě nezletilí, takže správu panství zastupovala jejich matka, hraběnka z Rogendorfu.

František Xaver svému bratru po smrti matky odstoupil v roce 1773 svůj podíl a Karel Josef se stal jediným pánem rájecko-blanenského panství. Byl ve vysokých správních službách rakouské monarchie, zastával funkci komořího a v roce 1790 byl povýšen do stavu knížecího. Tento titul příslušel jemu a nejstaršímu synovi.

V roce 1811 podstoupil veškerý majetek Karel Josef ze Salmu svému synovi Hugovi Františkovi. Ve vztahu k Blansku zde zanechalo období Karla Josefa četná privilegia, která se týkala obecního zřízení, prodeje vína, trhů a jiných hospodářských záležitostí. Karel Josef Salm se také výrazně podílel na sociální politice blanenského panství (nemocnice, škola aj.). Zemřel ve Štýrském Hradci v roce 1838.

            aktualizováno: 5. 3. 2020, 03:58 h